Nejsme tu proto, abychom oplakávali odchod pana Petra Mirvalda. Jsme tu, abychom společně OSLAVILI a UCTILI jeho naplněný život.
Petr se narodil 16. dubna 1955 v Žatci. Vyrůstal se dvěma bratry, Josefem a Martinem. Často se stěhovali, tatínek byl vojenský pilot a Petra velmi inspiroval. Petrův obdiv k otci, byl tak silný, že se po celý život zajímal o vojenství, obranu, ochranu a vojenskou techniku.
V mládí se aktivně věnoval parašutismu, v Soběšicích založil oddíl karate. Už od dětství miloval přírodu a dobrodružství, byl tak trochu neposeda a maličko i uličník, hlavně, když se svým nejlepším kamarádem Jarkem vymýšleli, a také realizovali spoustu klukovin.
I přes to, že neměl od svých 5ti let slezinu, a na vojnu nemusel, tak podle svého životního hesla „victoria un muerte“ – „vítězství nebo smrt“, kterým se velmi často řídil, absolvoval na vlastní žádost základní vojenskou službu.
Byl vyučený zedník, zaučený kominík a také pokrývač. Od roku 1983 začal podnikat nejprve sám, později založil s.r.o. a podnikal ve stavebnictví. Věnoval také mnoho let své bezpečnostní službě a úklidové firmě. Bylo pro něj velmi důležité být nezávislý a stále něco vymýšlet, stále něco budovat.
První manželství s paní Irenou Koudarovou trvalo necelý rok. Druhé manželství s paní Evou Polákovou bylo naplněno narozením jeho jediné dcery Petry.
Toužil po životě farmáře. To se mu splnilo, když se seznámil a pak oženil s paní Jitkou Zapletalovou. S ní se odstěhoval na venkov, kde spolu prožili překrásných téměř 19 let, plných vzájemné lásky a úcty. Věnoval se úpravám domu, chovu domácích a hospodářských zvířat, také experimentoval s pěstováním vlastních potravin. Zajímal se o dlouhodobé přežití, sbíral zkušenosti a chystal se vydat sérii knih o tomto tématu. Kdo jste ho znali, víte, že stále pro něco hořel, stále na něčem pracoval, stále něco přestavoval, tvořil,…. Málokdo chápal, kde bere energii na všechny své projekty. S nadsázkou se dá říci, jako by měl v sobě geny pilné včely a pracovitého mravence…
Petr byl člověk pevných zásad, poctivý, velmi pracovitý, kamarádský, vždy svůj, přímočarý, jedinečný, tvrdý sám k sobě, velmi obětavý a vždy spravedlivý k druhým. Byl tahounem, který šel ostatním příkladem. Nesnášel lež, faleš a bezpráví…tělem i duší byl vlastenec, co řekl, to splnil…angažoval se v obraně domovů, měl vizi civilní ochrany podle modelů, co fungují ve světě…velmi rád četl a vzdělával se.
Na povrchu tvrdá slupka skrývala jeho citlivou duši a vskutku ryzí charakter. Byl spolehlivý kamarád, milující a milovaný manžel, partner, syn, tatínek a dědeček. Jeho náhlý odchod byl pro všechny šok a bude nám moc chybět.
Jen láska zůstala, ta smrti nezná.
Miluji Tě navždy, Petře. Tvoje Jituška